Vedlejší podnikání: Jak na něj, abyste nepřišli o nervy a peníze

Co je podnikání jako vedlejší činnost

Podnikání jako vedlejší činnost představuje způsob, jak si přivydělat vedle hlavního pracovního poměru, studia nebo jiné hlavní činnosti. Jedná se o formu podnikání, kdy podnikatel není na své podnikatelské činnosti existenčně závislý a má zajištěn hlavní příjem z jiného zdroje. Tento způsob podnikání je v České republice velmi populární, zejména mezi zaměstnanci, kteří chtějí rozvíjet své vlastní projekty nebo si zvýšit příjem.

Při vedlejší činnosti musí podnikatel splňovat všechny zákonné povinnosti jako při hlavní činnosti, nicméně má určité výhody v oblasti odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Významnou výhodou je nižší výše záloh na sociální pojištění, případně možnost neplatit zálohy vůbec a vyrovnat pojistné až po skončení roku. Zdravotní pojištění je zpravidla hrazeno v rámci hlavního zaměstnání nebo státem, pokud se jedná například o studenty či důchodce.

Pro získání statusu vedlejší činnosti je nutné splnit určité podmínky. Podnikatel musí být buď zaměstnán a odvádět sociální pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo patřit do některé ze specifických kategorií. Mezi tyto kategorie patří například studenti denního studia, osoby pobírající rodičovský příspěvek, invalidní nebo starobní důchodci, nebo osoby pečující o závislou osobu.

Vedlejší činnost je ideální volbou pro začínající podnikatele, kteří si chtějí své podnikání nejprve vyzkoušet bez velkého rizika. Mohou si tak ověřit životaschopnost svého podnikatelského záměru a postupně budovat klientskou základnu, zatímco mají zajištěn stabilní příjem ze zaměstnání. Tento způsob podnikání také umožňuje flexibilní přechod k hlavní činnosti v případě, že se podnikání ukáže jako úspěšné a perspektivní.

Administrativní náročnost vedlejší činnosti je obdobná jako u hlavní činnosti. Podnikatel musí vést daňovou evidenci nebo účetnictví, podávat daňové přiznání a přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Rozdíl spočívá především v nižší finanční zátěži na odvodech a možnosti postupného rozvoje podnikání bez existenčního tlaku.

Je důležité si uvědomit, že i při vedlejší činnosti je nutné dodržovat všechny zákonné povinnosti a termíny. Podnikatel musí řádně evidovat příjmy a výdaje, uchovávat doklady a plnit své daňové povinnosti. Zároveň by měl mít na paměti možné omezení ze strany hlavního zaměstnavatele, pokud takového má, a případně s ním konzultovat svůj záměr podnikat, aby předešel možným konfliktům zájmů nebo porušení pracovní smlouvy.

Podmínky pro zahájení vedlejší činnosti

Pro zahájení podnikání jako vedlejší činnosti je nutné splnit několik základních předpokladů. Osoba musí být starší 18 let, způsobilá k právním úkonům a bezúhonná. Vedlejší činnost je vhodná především pro ty, kteří již mají hlavní zdroj příjmů, například ze zaměstnání, studia, nebo pobírají důchod či rodičovský příspěvek.

Důležitým aspektem je, že při vedlejší činnosti není nutné platit zálohy na sociální pojištění v prvním roce podnikání. Tato povinnost vzniká až po podání přehledu o příjmech a výdajích za předchozí rok, a to pouze v případě, že zisk překročil rozhodnou částku. Pro rok 2025 je tato částka stanovena na 96 777 Kč. U zdravotního pojištění se zálohy neplatí vůbec, pokud je za osobu plátcem pojistného stát nebo zaměstnavatel.

Před zahájením vedlejší činnosti je nezbytné informovat příslušnou zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení o tom, že se jedná o vedlejší činnost. K tomu je potřeba doložit příslušné dokumenty, například potvrzení o zaměstnání, studiu nebo pobírání důchodu. Toto oznámení je třeba učinit do osmi dnů od zahájení činnosti.

Pro získání živnostenského oprávnění je nutné navštívit živnostenský úřad a ohlásit živnost nebo požádat o koncesi. Při ohlášení je třeba předložit občanský průkaz a zaplatit správní poplatek ve výši 1000 Kč. V případě řemeslné živnosti je nutné doložit také doklad o odborné způsobilosti. Pokud osoba nemá potřebnou kvalifikaci, může ustanovit odpovědného zástupce, který tyto podmínky splňuje.

Podnikatel musí také zvážit formu vedení účetnictví. Pro většinu drobných podnikatelů je nejvýhodnější využít daňovou evidenci nebo paušální výdaje. V případě paušálních výdajů je možné uplatnit procento z příjmů podle typu činnosti - například 80 % u řemeslných živností nebo 60 % u ostatních živností.

Při vedlejší činnosti je také důležité správně nastavit vztah s hlavním zaměstnavatelem. Některé pracovní smlouvy mohou obsahovat konkurenční doložku nebo omezení vedlejší činnosti. Je proto vhodné předem konzultovat záměr podnikat se zaměstnavatelem a případně upravit pracovní smlouvu.

Z hlediska daňových povinností je nutné podat daňové přiznání vždy, když roční příjmy přesáhnou 15 000 Kč. Do daňového přiznání se uvádějí veškeré příjmy, tedy jak ze zaměstnání, tak z podnikání. Podnikatel může využít různých daňových optimalizací, například odpočet na poplatníka nebo slevu na dani.

Pro úspěšné zahájení vedlejší činnosti je vhodné také vytvořit si podnikatelský plán, i když to není povinné. Tento plán pomůže lépe odhadnout potenciál podnikání a možná rizika. Je také důležité zvážit časovou náročnost vedlejší činnosti a její slučitelnost s hlavním zaměstnáním nebo jinou hlavní činností.

Registrace na úřadech a povinné dokumenty

Pro zahájení podnikání jako vedlejší činnosti je nutné splnit několik základních administrativních kroků. Prvním a nejdůležitějším krokem je registrace na živnostenském úřadě, kde budete muset doložit splnění všeobecných podmínek pro podnikání. Mezi tyto podmínky patří dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Při návštěvě živnostenského úřadu budete potřebovat občanský průkaz a vyplněný jednotný registrační formulář. V případě, že máte v úmyslu podnikat v řemeslné nebo vázané živnosti, je nutné také doložit příslušnou odbornou způsobilost.

Důležitým aspektem je také oznámení České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), že vaše podnikání bude vedlejší činností. Toto oznámení je třeba učinit do osmého dne následujícího kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém jste zahájili podnikání. K tomu slouží formulář Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, kde zaškrtnete, že se jedná o vedlejší činnost. Současně je nutné doložit potvrzení o skutečnosti zakládající vedlejší činnost, například potvrzení o zaměstnání nebo studiu.

Na finančním úřadě je registrace povinná pouze v případě, že se stanete plátcem daně z přidané hodnoty nebo budete mít zaměstnance. Registraci k dani z příjmů fyzických osob není nutné provádět samostatně, protože je součástí jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadě. Přesto je vhodné si ověřit, zda byla registrace skutečně provedena.

U zdravotní pojišťovny platí obdobná pravidla jako u ČSSZ. Je nutné oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší činnost do osmi dnů od začátku podnikání. Každá zdravotní pojišťovna má své vlastní formuláře, které je třeba vyplnit. Při vedlejší činnosti nejste povinen platit zálohy na zdravotní pojištění, pokud jste současně zaměstnancem a odvody jsou hrazeny ze zaměstnání.

Pro vedení účetnictví při vedlejší činnosti máte na výběr mezi daňovou evidencí a paušálními výdaji. Většina podnikatelů s vedlejší činností volí paušální výdaje, protože jsou administrativně jednodušší. V tomto případě je nutné vést pouze evidenci příjmů a pohledávek. Pokud se rozhodnete pro daňovou evidenci, budete muset evidovat jak příjmy a výdaje, tak majetek a závazky.

V průběhu podnikání je nutné archivovat veškeré důležité dokumenty, jako jsou faktury vydané i přijaté, výpisy z bankovního účtu, pokladní doklady a další účetní dokumenty. Tyto dokumenty je třeba uchovávat po dobu stanovenou zákonem, která je zpravidla 10 let. Doporučuje se také vést si přehlednou evidenci termínů pro podání různých přiznání a hlášení, abyste předešli případným sankcím za pozdní podání.

Podnikání jako vedlejší činnost je jako malé semínko, které zaséváme vedle naší hlavní práce. Když ho budeme trpělivě zalévat a pečovat o něj, může z něj vyrůst silný strom, který nám jednou poskytne útočiště.

Kristýna Horáková

Zdravotní a sociální pojištění při vedlejší činnosti

Při provozování podnikání jako vedlejší činnosti je důležité správně nastavit platby zdravotního a sociálního pojištění. U vedlejší činnosti jsou podmínky mírnější než u hlavní činnosti, což je jedna z hlavních výhod tohoto typu podnikání. Podnikatel musí nejprve správně určit, zda skutečně splňuje podmínky pro vedlejší činnost, což znamená, že současně vykonává zaměstnání, pobírá invalidní nebo starobní důchod, případně pečuje o závislou osobu nebo je na rodičovské dovolené.

V případě zdravotního pojištění je situace poměrně jednoduchá. Pokud má podnikatel příjmy ze zaměstnání, kde je zdravotní pojištění odváděno alespoň z minimální mzdy, nemusí jako OSVČ platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění. Pojistné se v takovém případě doplatí až po skončení roku na základě skutečně dosaženého zisku. To představuje významnou úlevu pro začínající podnikatele nebo ty, kteří podnikají při zaměstnání.

U sociálního pojištění je systém trochu složitější. OSVČ vykonávající vedlejší činnost nemusí platit zálohy na důchodové pojištění, pokud její roční zisk nepřesáhne tzv. rozhodnou částku. Ta se každoročně mění a je stanovena jako 2,4násobek průměrné mzdy. Pokud podnikatel této hranice nedosáhne, není povinen se účastnit důchodového pojištění. V případě, že zisk přesáhne rozhodnou částku, vzniká povinnost platit zálohy na důchodové pojištění v následujícím roce.

Důležité je také vědět, že i když podnikatel jako vedlejší OSVČ nedosáhne rozhodné částky, může se dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění. To může být výhodné zejména pro osoby, které chtějí zvýšit svůj budoucí důchod. Minimální záloha na důchodové pojištění je u vedlejší činnosti výrazně nižší než u hlavní činnosti, což představuje další finanční úlevu.

V praxi je nezbytné každoročně podávat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ, a to jak pro zdravotní pojišťovnu, tak pro správu sociálního zabezpečení. Na základě těchto přehledů se stanoví případné doplatky pojistného a výše záloh na další období. Termín pro podání přehledů je jeden měsíc po termínu pro podání daňového přiznání. Pokud podnikatel využívá služeb daňového poradce, prodlužuje se tento termín až do července.

Je také důležité zmínit, že status vedlejší činnosti je nutné každoročně dokládat příslušné správě sociálního zabezpečení, například potvrzením o zaměstnání nebo studiu. Pokud tak podnikatel neučiní, bude jeho činnost automaticky považována za hlavní, což by znamenalo povinnost platit vyšší zálohy na pojistné.

Daňové povinnosti a zálohy na daň

Při podnikání jako vedlejší činnosti je nutné věnovat pozornost daňovým povinnostem, které se od hlavního pracovního poměru v některých ohledech liší. Podnikatelé s vedlejší činností musí podat daňové přiznání vždy, pokud jejich příjmy přesáhnou rozhodnou částku 15 000 Kč za kalendářní rok. Tato povinnost platí i v případě, že podnikatel vykazuje ztrátu nebo má příjmy nižší než stanovený limit, ale dobrovolně se k dani přihlásil.

Zálohy na daň z příjmů se u vedlejší činnosti stanovují na základě poslední známé daňové povinnosti. Pokud daňová povinnost za předchozí zdaňovací období nepřesáhla 30 000 Kč, zálohy se neplatí vůbec. Při daňové povinnosti mezi 30 000 Kč a 150 000 Kč se platí pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Tyto zálohy jsou splatné do 15. června a 15. prosince. Překročí-li daňová povinnost 150 000 Kč, vzniká povinnost platit čtvrtletní zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti, a to vždy do 15. března, června, září a prosince.

Podnikatelé s vedlejší činností mohou využívat stejné daňové odpočty a slevy jako osoby s hlavní činností. Mezi nejčastěji využívané patří základní sleva na poplatníka, která činí 30 840 Kč ročně. Výdaje lze uplatňovat buď ve skutečné výši na základě daňové evidence, nebo procentem z příjmů, tzv. paušální výdaje. U řemeslných živností lze uplatnit paušál ve výši 80 % z příjmů, u ostatních živností 60 %, u příjmů ze samostatné činnosti 40 % a u příjmů z nájmu 30 %.

Důležitým aspektem je také možnost optimalizace daňového základu. Podnikatelé mohou snížit svůj základ daně o nezdanitelné části, jako jsou dary, úroky z hypotečního úvěru, penzijní připojištění či životní pojištění. Tyto odpočty lze kombinovat s příjmy ze zaměstnání, což může vést k významné daňové úspoře.

V případě, že podnikatel vykonává vedlejší činnost souběžně se zaměstnáním, musí počítat s tím, že příjmy z podnikání se přičítají k příjmům ze zaměstnání a zdaňují se společně v rámci daňového přiznání. To může v některých případech vést k vyššímu daňovému zatížení, protože se aplikuje progresivní zdanění u příjmů přesahujících 48násobek průměrné mzdy. Proto je vhodné průběžně sledovat výši příjmů a případně konzultovat daňovou strategii s odborníkem.

Podnikatelé s vedlejší činností musí také pamatovat na povinnost vést evidenci příjmů a výdajů pro daňové účely, uchovávat doklady po dobu stanovenou zákonem a dodržovat termíny pro podání daňového přiznání a úhradu daně. Daňové přiznání se podává do 1. dubna následujícího roku, případně do 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce.

Výhody vedlejší činnosti oproti hlavní

Podnikání jako vedlejší činnost představuje pro mnoho lidí atraktivní způsob, jak si přivydělat ke svému hlavnímu příjmu. Jednou z nejvýznamnějších výhod je nižší finanční zatížení v podobě záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zatímco u hlavní činnosti musí podnikatel platit pravidelné měsíční zálohy bez ohledu na výši příjmů, u vedlejší činnosti se zálohy na sociální pojištění platí pouze při překročení rozhodné částky, která je stanovena pro daný rok.

Další významnou předností je možnost ponechat si zaměstnanecké benefity a jistotu stálého příjmu ze zaměstnání. Podnikatel tak není vystaven plnému riziku podnikatelské činnosti a může své podnikání rozvíjet postupně, bez nutnosti okamžitého skoku do nejistých vod samostatné výdělečné činnosti. To je zvláště důležité v počátečních fázích podnikání, kdy se člověk teprve učí orientovat v tržním prostředí a buduje si klientskou základnu.

Flexibilita a svoboda v rozhodování o rozsahu podnikatelských aktivit je další nezanedbatelnou výhodou. Podnikatel může svou činnost přizpůsobovat aktuálním možnostem a potřebám, aniž by byl svázán nutností dosahovat určitého minimálního obratu pro pokrytí povinných odvodů. V případě dočasného poklesu zakázek nebo osobních důvodů může aktivitu utlumit, aniž by to mělo dramatický dopad na jeho finanční situaci.

Z pohledu administrativy je vedlejší činnost také méně náročná. Není nutné vést složité účetnictví, většinou postačí daňová evidence nebo paušální výdaje. Podnikatel může využít různé formy optimalizace daňového základu, přičemž případná ztráta z podnikání může být kompenzována příjmy ze zaměstnání.

Významným aspektem je také možnost postupného přechodu na hlavní činnost, pokud se podnikání ukáže jako perspektivní. Podnikatel má čas otestovat své schopnosti, produkty či služby na trhu bez existenčního tlaku. Může si vybudovat stabilní zákaznickou základnu, získat potřebné zkušenosti a kontakty, a teprve poté se rozhodnout pro plný přechod k podnikání.

Pro mnoho lidí představuje vedlejší činnost také způsob, jak realizovat své koníčky a zájmy s možností finančního zisku. Mohou tak spojit příjemné s užitečným, aniž by museli opustit své hlavní zaměstnání. Tato forma podnikání je ideální pro kreativní profese, konzultanty nebo specialisty v různých oborech, kteří chtějí své znalosti a dovednosti monetizovat nad rámec svého hlavního pracovního poměru.

V neposlední řadě je třeba zmínit psychologický aspekt - vedlejší činnost představuje menší stres a tlak na výkon, což může paradoxně vést k lepším podnikatelským rozhodnutím a větší spokojenosti s podnikáním jako takovým. Podnikatel si může dovolit být selektivnější při výběru zakázek a klientů, což často vede k vyšší kvalitě poskytovaných služeb a lepším obchodním vztahům.

Limity příjmů pro vedlejší činnost

Pro osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší je důležité sledovat stanovené limity příjmů. Rozhodná částka pro vedlejší činnost se každoročně mění a pro rok 2025 činí 96 777 Kč. Tato částka představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji, případně daňový základ při uplatnění výdajových paušálů. Pokud OSVČ nepřekročí tento limit, není povinna platit zálohy na důchodové pojištění v následujícím roce.

Je třeba si uvědomit, že překročení limitu automaticky neznamená nic negativního. Při překročení stanovené částky vzniká pouze povinnost účasti na důchodovém pojištění a s tím spojená nutnost platby záloh. Mnoho podnikatelů vykonávajících vedlejší činnost vědomě plánuje překročit tento limit, aby si zajistili důchodové nároky.

Výpočet se provádí za celý kalendářní rok, přičemž se částka nekrátí ani v případě, že vedlejší činnost byla vykonávána jen část roku. Pro správné posouzení je nutné vést přesnou evidenci příjmů a výdajů. Při vedení daňové evidence se sleduje rozdíl mezi skutečnými příjmy a výdaji, u paušálních výdajů se vychází z celkových příjmů, od kterých se odečte příslušná procentní výše paušálu.

Podnikatelé často řeší otázku optimalizace příjmů vzhledem k tomuto limitu. Pokud se blíží hranici rozhodné částky, mohou zvážit přesunutí některých příjmů do následujícího zdaňovacího období. Je však důležité postupovat v souladu s účetními a daňovými předpisy. Faktury by měly být vystavovány v období, kdy skutečně došlo k poskytnutí služby nebo dodání zboží.

Pro osoby vykonávající vedlejší činnost je charakteristické, že mají jiný hlavní zdroj příjmů. Může se jednat o zaměstnání, studium, péči o dítě do 10 let, pobírání invalidního nebo starobního důchodu či péči o závislou osobu. Tyto okolnosti musí být řádně doloženy příslušné správě sociálního zabezpečení.

V případě překročení limitu je nutné podat Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za příslušný kalendářní rok. Na jeho základě se stanoví výše doplatku pojistného za uplynulý rok a výše záloh na další období. Zálohy se platí měsíčně a jejich minimální výše je každoročně upravována. Pro vedlejší činnost jsou tyto zálohy výrazně nižší než pro hlavní činnost.

Je důležité zmínit, že limit se vztahuje pouze k důchodovému pojištění. Pro zdravotní pojištění žádný podobný limit neexistuje, ale osoby vykonávající vedlejší činnost jsou často pojištěny z titulu svého hlavního příjmu. Přesto je nutné plnit oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně při zahájení i ukončení samostatné výdělečné činnosti.

Přechod z vedlejší na hlavní činnost

Pokud jste doposud podnikali jako vedlejší činnost a rozhodli jste se přejít na činnost hlavní, je třeba tento přechod řádně nahlásit příslušným institucím. Změnu je nutné oznámit jak zdravotní pojišťovně, tak České správě sociálního zabezpečení, a to do 8 dnů od data změny. Tento krok je zásadní, protože se významně mění vaše povinnosti v oblasti odvodů pojistného.

Při přechodu na hlavní činnost se automaticky změní výše vašich záloh na sociální a zdravotní pojištění. U sociálního pojištění budete nově platit minimální zálohy pro hlavní činnost, které jsou výrazně vyšší než u vedlejší činnosti. Pro rok 2025 činí minimální měsíční záloha na sociální pojištění pro OSVČ hlavní 3852 Kč. Obdobně se zvýší i zálohy na zdravotní pojištění, kde minimální měsíční záloha pro OSVČ hlavní představuje částku 2722 Kč.

Je důležité si uvědomit, že při přechodu na hlavní činnost ztrácíte výhody, které jste měli jako OSVČ vedlejší. Již například neplatí možnost nepřihlásit se k platbám záloh na sociální pojištění, pokud váš roční příjem nepřesáhl rozhodnou částku. Jako OSVČ hlavní musíte platit zálohy vždy, bez ohledu na výši vašeho příjmu.

Změnu je potřeba promyslet i z hlediska daňového plánování. Zatímco jako OSVČ vedlejší jste možná využívali výhody nízkých příjmů a minimálních odvodů, při hlavní činnosti budete muset počítat s vyššími povinnými platbami. Je proto vhodné přehodnotit svou cenovou politiku a případně upravit ceny služeb či produktů tak, aby pokryly zvýšené náklady na odvody.

Administrativně je proces přechodu poměrně jednoduchý. Na ČSSZ stačí vyplnit formulář Oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti a u zdravotní pojišťovny formulář Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti. V obou případech zaškrtnete, že se jedná o hlavní činnost a uvedete datum změny. Pokud máte datovou schránku, můžete tyto změny nahlásit jejím prostřednictvím.

Důležité je také zvážit timing přechodu. Z hlediska administrativy a výpočtu pojistného je nejvýhodnější provést změnu k začátku kalendářního roku. Pokud přecházíte v průběhu roku, budou se vaše odvody počítat poměrnou částí jak za období vedlejší činnosti, tak za období hlavní činnosti. To může být administrativně náročnější a může to vést k nutnosti doplatit vyšší částky na pojistném při ročním zúčtování.

Nezapomeňte také, že jako OSVČ hlavní máte přísnější podmínky pro vedení účetnictví a evidenci příjmů a výdajů. Je vhodné zvážit spolupráci s účetním nebo daňovým poradcem, který vám pomůže optimalizovat vaše podnikání a zajistit správné plnění všech povinností. Přechod na hlavní činnost často znamená i větší odpovědnost a časovou náročnost, proto je dobré mít připravený podnikatelský plán a finanční rezervu pro počáteční období.

Účetnictví a evidence příjmů a výdajů

Při provozování podnikání jako vedlejší činnosti je nutné věnovat zvýšenou pozornost správnému vedení účetnictví a evidenci všech příjmů a výdajů. Podnikatelé vykonávající vedlejší činnost mají na výběr mezi vedením daňové evidence a účetnictvím. Většina drobných podnikatelů s vedlejší činností volí daňovou evidenci, která je administrativně jednodušší a méně náročná.

V rámci daňové evidence je nezbytné pečlivě zaznamenávat veškeré příjmy a výdaje související s podnikatelskou činností. Je důležité tyto záznamy oddělovat od osobních financí, aby nedocházelo k jejich směšování. Podnikatel musí uchovávat všechny doklady po dobu minimálně 3 let, v některých případech může být tato doba i delší, zejména pokud se jedná o majetek odepisovaný nebo při čerpání dotací.

Pro vedení evidence příjmů a výdajů lze využít jak papírovou formu, tak elektronické nástroje a aplikace. V současné době je praktičtější využívat specializovaný software, který umožňuje snadnější správu dokladů a automatické generování potřebných přehledů. Podnikatel musí evidovat především příjmy ze samostatné činnosti, výdaje na materiál a služby, odpisy majetku, mzdové náklady (pokud má zaměstnance) a další provozní výdaje.

Při vedlejší činnosti je obzvláště důležité správně rozlišovat náklady, které souvisejí s podnikáním, od těch osobních. Ne všechny výdaje lze totiž uplatnit jako daňově uznatelné. Například pokud podnikatel používá automobil jak pro podnikání, tak pro osobní účely, musí vést knihu jízd a náklady na provoz vozidla poměrně rozdělit.

Podnikatelé s vedlejší činností mohou také využít možnost uplatňování výdajů procentem z příjmů, což může v některých případech významně zjednodušit celou evidenci. Výše procenta závisí na typu podnikatelské činnosti a pohybuje se od 30 % do 80 % z příjmů. Při využití této možnosti však není nutné prokazovat skutečné výdaje, ale je třeba stále evidovat příjmy a uchovávat doklady prokazující tyto příjmy.

V případě, že roční příjmy z vedlejší činnosti přesáhnou určitou hranici, může vzniknout povinnost vést podvojné účetnictví. Tato situace nastává zejména při překročení obratu 25 milionů Kč za předcházející kalendářní rok. Podvojné účetnictví je komplexnější systém, který vyžaduje důkladnější znalosti účetních principů a často i spolupráci s profesionálním účetním.

Pro správné vedení evidence je také důležité sledovat všechny legislativní změny a nové povinnosti, které se mohou týkat konkrétního typu podnikání. Zejména je potřeba věnovat pozornost termínům pro podání daňového přiznání, přehledů pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Při vedlejší činnosti jsou tyto povinnosti stejně závazné jako při hlavní činnosti, pouze se liší výše záloh a některé prahové hodnoty.

Možnosti ukončení vedlejší činnosti

Ukončení vedlejší podnikatelské činnosti může proběhnout několika způsoby, přičemž každý z nich má své specifické náležitosti a důsledky. Nejčastějším způsobem je dobrovolné ukončení podnikání, kdy se podnikatel sám rozhodne svou vedlejší činnost ukončit. V takovém případě musí podat oznámení o ukončení činnosti příslušnému živnostenskému úřadu, a to buď osobně, nebo prostřednictvím datové schránky či Czech POINTu.

Při ukončování vedlejší činnosti je nutné myslet na všechny související povinnosti. Podnikatel musí informovat nejen živnostenský úřad, ale také správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Tyto instituce je třeba informovat do osmi dnů od data ukončení činnosti. Je důležité si uvědomit, že samotné oznámení živnostenskému úřadu automaticky neznamená ukončení povinností vůči ostatním institucím.

V případě, že podnikatel provozuje vedlejší činnost současně se zaměstnáním, může se rozhodnout ukončit podnikání k jakémukoliv datu. Není vázán na konec kalendářního roku ani jiné pevně stanovené termíny. Před ukončením činnosti by měl však dokončit všechny rozpracované zakázky a vyrovnat závazky vůči obchodním partnerům i státním institucím.

Specifickou situací je přechod z vedlejší na hlavní činnost. V takovém případě není nutné živnost ukončovat, pouze se změní status podnikání. Tato změna musí být nahlášena příslušným úřadům, především správě sociálního zabezpečení, kde se mění výše záloh na pojistné. Změna statusu může nastat také automaticky, například při ukončení zaměstnání nebo ztrátě nároku na důchod či rodičovský příspěvek.

Podnikatel musí před ukončením vedlejší činnosti také řádně dokončit své daňové povinnosti. To znamená podat daňové přiznání za poslední období podnikání, případně provést závěrečné vyúčtování DPH, pokud byl plátcem. Je také nutné archivovat účetní doklady po zákonem stanovenou dobu, která je zpravidla 10 let od konce zdaňovacího období.

V některých případech může dojít k nucenému ukončení vedlejší činnosti, například při ztrátě způsobilosti k právním úkonům nebo při uložení zákazu činnosti. V takových situacích je třeba postupovat podle specifických právních předpisů a dodržet všechny stanovené lhůty a povinnosti.

Pokud podnikatel využíval pro vedlejší činnost specifické vybavení nebo prostory, je třeba vyřešit jejich další využití nebo odprodej. Stejně tak je nutné informovat všechny obchodní partnery a klienty o ukončení činnosti v dostatečném předstihu, aby nedošlo k nedorozuměním nebo sporům. Veškeré smluvní vztahy by měly být řádně ukončeny a vypořádány.