Psychogenní kašel u dětí: léčba, příznaky a kdy k lékaři

Co je psychogenní kašel u dětí

Psychogenní kašel je dlouhodobý, opakovaný kašel, za kterým nestojí žádné tělesné onemocnění. Dítě je fyzicky zdravé a samotný kašel není nebezpečný. Odborně se dnes častěji označuje jako somatický kašlový syndrom nebo tikový či návykový kašel. Nejčastěji se objevuje u dětí školního věku. Český zdroj uvádí rozmezí zhruba od 4 do 19 let a popisuje ho jako nekontrolovatelnou reakci těla na úzkost, stres, emocionální napětí či trauma.

Je dobré vědět, že jde o diagnózu, kterou lze stanovit až po důkladném vyloučení jiných příčin. Podle systematického přehledu CHEST jsou důkazy o této diagnóze nízké kvality a neexistují pro ni validovaná diagnostická kritéria. Lékař tedy vychází z celkového obrazu a z vyloučení ostatních onemocnění.

Jak poznat psychogenní kašel od organické příčiny

Rodič sám diagnózu stanovit nemůže, některé rozdíly ale pomáhají orientaci:

Pozor: u dětí může být kašel jediným příznakem astmatu. Při astmatu by po nasazení inhalační antiastmatické léčby měl kašel zcela ustoupit. Před označením kašle za psychogenní je proto nutné vyloučit všechny ostatní příčiny.

Typické příznaky a průběh

• záchvatovitý, suchý kašel, který může znít jako štěkání;
• vzniká především přes den, často se uvádí, že v noci ustává;
• zhoršuje se při napětí, stresu nebo před zkouškou;
• může se objevit bolest břicha či hlavy a poruchy spánku;
• psychogenní složka je častější u dívek a bývá spojována se školními či rodinnými problémy, těžkostmi s dospíváním nebo obavou dítěte ze závažného plicního onemocnění.

Pozor na jedno zjednodušení: podle doporučení CHEST se přítomnost či nepřítomnost nočního kašle ani štěkavý zvuk nemají používat k potvrzení nebo vyloučení diagnózy. Jde o orientační vodítka, ne o důkaz.

Vyšetření a vyloučení jiných onemocnění

Prvním kontaktem je praktický dětský lékař, který podle potřeby odešle dítě k dětskému pneumologovi nebo alergologovi. Cílem je vyloučit například astma, alergii nebo dlouhodobější infekci. Protože je kašel někdy jediným projevem astmatu, lékaři někdy zkouší i inhalační léčbu. Česká studie na 38 dětech s psychogenním kašlem uvádí, že 29 z nich bylo původně léčeno právě pro astma inhalačními kortikosteroidy, a ty kašel neodstranily. To ukazuje, jak snadno se psychogenní kašel zamění za organické onemocnění a proč je správná diagnostika důležitá.

Léčba: edukace, sugesce, psychoterapie a práce s rodinou

Edukace a ujištění

Podle zmíněné české studie kašel většinou ustoupí po edukaci a ujištění dětí i rodičů, že nejde o závažné onemocnění. Strach z vážné nemoci totiž může kašel udržovat. V indikovaných případech se doporučuje psychoterapie.

Sugestivní a nefarmakologické postupy

Doporučení CHEST u dětí s diagnostikovaným somatickým kašlem navrhují nefarmakologické postupy: hypnózu nebo sugestivní terapii, případně kombinaci ujištění, poradenství či odeslání k psychologovi nebo psychiatrovi. Sugestivní terapie dítěti vysvětluje kašel jako začarovaný kruh: původní podráždění už dávno zmizelo, ale samotné kašlání dráždí a vyvolává další kašel. Dítě se pak učí krátce potlačit nutkání ke kašli. V jedné studii se po této metodě zbavilo kašle 31 z 33 dětí do 24–48 hodin. Jde o výsledek jediné studie, nikoli o záruku pro každé dítě.

Práce s rodinou

Protože kašel souvisí se stresem, bývá součástí léčby i hledání jeho zdroje, ať je to škola, vztahy, nároky nebo rodinná situace. Právě tady může pomoci dětský psycholog.

Role léků a jiných postupů

Psychogenní kašel obvykle nereaguje na standardní léčbu, tedy na antitusika, antibiotika, sirupy ani inhalace. Léky proto nejsou jeho základní léčbou. Používají se tehdy, když lékař prokáže nebo podezírá jinou příčinu, například astma. Opakované zkoušení dalších léků bez zjištěné příčiny dítěti prospěch nepřinese.

Jak mohou rodiče dítěti pomoci

• Dítě pochvalte a pozitivně podpořte, když se kašel zlepší.
• Naučte ho potlačit nutkání ke kašli, například douškem vody nebo pastilkou.
• Zachovejte klid a dítěti vysvětlete, že kašel není nebezpečný a že se s ním dá pracovat.
• Všímejte si, kdy se kašel zhoršuje (před zkouškou, při napětí), a s dítětem o tom v klidu mluvte.
• Pokud se kašel nezlepší, lékař může doporučit dětského psychologa, který využívá poradenství, hypnózu, odvedení pozornosti či sugesci.

Pro rodiče je přirozené kašel dítěte řešit, ale ujištění od lékaře i vlastní klidný postoj jsou důležitou součástí léčby.

Kdy vyhledat lékaře

Lékaře vyhledejte vždy, když si nejste jistí příčinou. Obzvlášť vhodné je to v těchto situacích:

Kašel, který nemá žádnou tělesnou příčinu, bývá často hlasem dítěte, které neumí říct, co ho tíží; proto nestačí tišit příznak sirupy, ale je třeba naslouchat, uvolnit napětí v rodině i ve škole a nabídnout dítěti bezpečný prostor, kde se jeho strach může proměnit ve slova místo v dráždění hrdla

Zdeňka Vodrážková

• kašel trvá déle než 3 týdny;
• dítě má opakovaně vysoké horečky;
• kašel se zhoršuje;
• objevuje se sípání nebo zadýchávání;
• existuje podezření na astma či alergii.

Začněte u praktického dětského lékaře, který může dítě odeslat k dětskému pneumologovi či alergologovi. Diagnózu psychogenního kašle by měl stanovit lékař až po vyloučení jiných příčin. Pokud dítě trápí současně úzkost, potíže se spánkem nebo stres ve škole či doma, zeptejte se lékaře na vhodného dětského psychologa.